06-02-09 - 06-02-10

Kick-Off 2006 - II.


V minulém díle jsme skončili dospáváním vlakové noci, takže pokračujeme probuzením a dalšími zážitky. Ovšem místo běžného "Ráno jsme se probudili" musím použít "večer jsme se probudili" :). Vstali jsme totiž kolem šesté večer a vydali se vstříc dalším zážitkům - čekalo nás večerní sáňkování a večeře na kolibě.
Večerní sáňkování jsme si původně představovali jako obyčejné zimní sáňkování někde za hotel, ovšem to byl velký omyl. Čekalo nás sáňkování ve velkém stylu - celé to bylo pojato jako soutěž a celá dráha byla pekelně dlouhá. Autobusem nás dovezli k Hrebienku, kde nám sáňkovací organizátoři rozdali sáňky, startovní čísla a lístky na lanovku. První sjezd byl tréninkový, takové seznámení s tratí. Veselé bylo, že sáňkovací dráha byl prostě zasněžený turitický chodník - a to prosím včetně občasných schodů, čili sáňkový sjezd byl v některých momentech docela drsný. Najet v plné sáňkové rychlosti na pár schodů, to je opravdu neskutečné drncání. Celá cesta dolů trvala pěkných pár minut, takže jsme si i zaposilovali břišní svalstvo ve snaze o stylovou sáňkařskou jízdu. Dole jsme po úspěšné tréninkové jízdě dostali svařák a opět nás lanovka vyvezla nahoru na soutěžní jízdu. Z přiložených fotek výherců je naprosto evidentní, že celá soutěž byla organizátory mistrně zmanipulovaná, jinak by se totiž těžko mohlo stát, že by mezi prvními třemi byli náš "Nejvyšší", Vice-President a další Team Leader - a to navíc v takovém pořadí, aby stupně vítězů vyrovnaly výškový handicap nejnižšího oceněného...:D K prvním třem dámám mohu dodat jen tolik - úpěnlivě jsem bojovala o třetí místo, ale bohužel v posledních dobíhacích metrech jsem byla poražena a odsunuta na to nevděčné čtvrté místo (tedy, jen v ženské kategorii, samozřejmě). No, zapila jsem smutek dalším svařákem, promasírovala omlácená kolena a s chutí zamířila za davem do blízké Koliby, kde nás čekala zasloužená večeře...

ko31      ko32      ko33                 ko34                 ko35     

Zbojnická koliba byla krásný celodřevěný domeček srubového typu se stylovou výbavou, včetně krojových vyšívaných vest obsluhujících číšníků a cikánské kapely hrající jako o život (= o Eura, koruny i dolary :D). Všude přítmí, stoly svítily svíčkami a do toho nám začali nosit hrnečky planoucí modrým plamenem - takzvaný tatranský čaj (čaj s panákem hořcové pálenky servírovaný hořící, doprovázený cinkáním zvonu a střelbou z bambitky - velmi efektní). A jak jsme byli vyhládlí po sáňkování, tak jsme se hned po příchodu vrchli na jídlo dostupné na stole, které jsme si taky nakonec chválili úplně nejvíc - čerstvě upečený chleba a brynza. Snědli jsme dobře dva bochníky a brynzy tak kýbl :D, takže nám pak další chod (ražniči z naloženého vepřového, mňamka) dělal trochu problémy, ale nedali jsme se a bojovali statečně. Kapela hrála (pilně jsme platili valutami různé hodnoty - dva srolované americké dolary vypadají jako obrovský a cenný balík :)), lidi jedli, pili a veselili se (někteří šílenci dokonce i tančili), hodiny ubíhaly... Až nám bylo zaveleno k odchodu, tak jsme se poslušně odlpoužili k hotelu a odkulili se do pokojů a hotelových postelí. První předlouhý a zážitky nabitý den KickOffu byl za námi...

ko36      ko37      ko38      ko39      ko40     

Den druhý
Druhý a hlavní kickoffí den začal další královskou snídaní - užívali jsme si výhod přepychu. Dopoledne nás dál čekala prezentace jednotlivých teamů, takže se po snídani všichni sešli v jednom z hotelových salónků, téměř všichni už na sobě měli letošní GMCácké dárky - krásné tmavěmodré fleece-ové vesty s GMC logem. Krásně měkké, hebké, teplé a příjemné, vyloženě jsme si v nich hověli... Prezentace trvala asi hodinu a půl, pak jsme měli něco málo (hodně málo, necelou hodinu) času na oběd (my jsme to vyřešili opět procházkou k dolní stanici lanovky a hotdogem v už prověřeném stánku).

Čekala nás zimní team-buildingová sportovní soutěž, kde nešlo až tak o výsledky, ale spíš o "zablbnutí si". Opět (stejně jako při letním survivalu) jsme byli náhodně rozděleni do teamů. Hned první soutěž byla vyloženě hravá - dostali jsme za úkol postavit originálního sněhuláka. A jelikož sníh byl vyloženě anti-sněhulákový, bylo potřeba vymyslet dostatečně nosnou myšlenku na to, aby byla za sněhuláka považována i hromada prašanu. A musím se pochválit, nám se to určitě povedlo - ta hromada na první fotce je naše právě-rodící-těhotná-sněhulačka. Minimálně za originalitu nápadu jsme dostali plný počet bodů :D. Sněhuláky ostatním znám bohužel jen zpětně z fotek, ale rozhodně je vidět, že jsme se s prašanem úspěšně poprali.

ko41      ko42      ko43      ko44      ko45     

Následovalo několik dalších disciplín, z nichž jich hodně bylo založených na štafetách - oběhnout kolečko v kopcovitém terénu za předávání si medicimbalu, chůze v trojicích na dřevěných "lyžích", umožnit jednomu teamovému šťastlivci přejít po tyčích určený okruh aniž by šlápnul na zem, běhání ve sněžnicích, tažení se navzájem na bobech, běhací křížovka, kdy se museli po jednom uhodnout, zjistit a doručit správná písmenka (odtud zůstalo zachováno několik okřídlených slovenských slov jako jsou čižmy, čučoriedky a bocian), obdoba milionáře (kde nejedno družstvo drsně nesouhlasilo s organizátory v několika položených otázkách), přiřazování statů a hlavních měst, sestavování logických dvojic (den-noc, oheň-voda, Romeo-Julie) a podobně.

ko46      ko47      ko48      ko19      ko50     

Na závěr nám už známý bungee-running (snažíte se dojít / doplazit se / natáhnout se co nejdál přetahujíc se s pružným lanem - ačkoiv to název tvrdí, tak o běhání to moc není). Rozhodně to byla nejfotogeničtější disciplína, jak je vidět z následující sady fotek...

ko51      ko52      ko53                 ko54                 ko55     

Celé to trvalo minimálně čtyři hodiny a velice nepříjemné bylo, že většina lidí si promočila boty hned u sněhulákového začátku, což mělo v dalším týdnu nepříjemné dozvuky na zdravotním stavu 3/4 firmy - a to i přesto, že v přestávkách mezi soutěženi nám byl dán k dispozici soudek svařáku a grogu. Ale přežili jsme ("survajvli jsme") a to je hlavní. Na konci všeho přišlo na zúčtování a vlastně všichni byli pozásluze odměněni. Náš team Silver Stars dokonce skončil na krásném třetím místě, tak je zdokumentováno, jak jako kapitán přebírám cenu (celá jedna plechovka piva na 7 lidí :D)!

ko56      ko57      ko58      ko59      ko60     

Následovalo volno vyplněné celkovým zregenerováním a zušlechtěním účastníků zájezdu, neboť následoval zlatý hřeb celé akce - a sice slavnostní gala večeře.

To be continued...      Kick-Off 2006 - III.


made by ©Puffin, 2006